Řád: třásnokřídlí (Thysanoptera)
POČET DRUHŮ: Ve světě asi 4500 (8 čeledí); v ČR 300 druhů ve 3 čeledích.
PODŘÁDY: Terebrantia (třásněnky) a Tubulifera (truběnky).
STAVBA TĚLA: Čtvercová hlava třásněnek s výraznýma očima a 6 - 9 člennými tykadly je sklopená pod hrudí - hypognátní typ. Jejich ústní ústrojí je bodavě sací, asymetrické. Pravé kusadlo je zakrnělé, levé kusadlo a čelisti jsou přeměněny v bodce uložené v ústním kuželu. Nohy s jedno nebo dvoučlánkovými chodidly mají na konci vychlípitelný, přilnavý polštářek (arolium) k pohybu po hladkých plochách. Přilnavost způsobuje výměsek holenních žláz, kterým třásněnky potírají podklad. Mají dva páry dlouhých úzkých křídel s 1 - 2 podélnými a 1 - 5 příčnými žilkami. Na okraji křídel jsou třásně, které bývají na zadním okraji delší (OBR). Třásněnky dobře létají a vzhledem ke své drobnosti, využívají zejména vzdušných proudů, které je zanášejí do značných výšek a dálek. Třásněnky jsou tak spolu s dalším drobným, pasivně létajícím hmyzem a pavouky hlavní složkou tzv. vzdušného planktonu. Kuželovitý zadeček u nich zakončuje kladélko nebo úzký tubus. Zbarvení žlutavé, hnědavé až černé.
VELIKOST: 0,5 - 5 mm, nejčastěji 1 - 2 mm
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ: Proměna nedokonalá, s dvěma pohyblivými a 2 - 3 klidovými, potravu nepřijímajícími juvenilními instary (remetabolie). Třásnokřídlí mívají jednu i více generací do roka, dospělci většinou přezimují v půdě. Většina druhů se rozmnožuje pohlavně. Vajíčka jsou v porovnání s velikostí těla poměrně velká - 0,3 mm. První dva larvální instary jsou pohyblivé a od dospělců se liší zbarvením, kratšími tykadly, zakrnělýma očima a nemají křídla. Po nich následují 2 - 3 nepohyblivé, potravu nepřijímající instary, v jejichž těle probíhají procesy tělesné přestavby jako v kukle. Od pohyblivých instarů se liší zakrnělýma nohama a zřetelnými základy křídel. Doba klidových stadií trvá od dvou dnů do dvou měsíců, délka larválních stadií je různá. Některé druhy v tomto stadiu i přezimují - často společně s dospělci.
POTRAVA A STANOVIŠTĚ: Žijí na nejrůznějších rostlinách, prakticky na všech jejich částech, i v detritu. Většina jsou býložravci. Sají šťávy zelených rostlin, vysávají ale i řasy, houby a lišejníky, živí se také pylem vyšších rostlin. Draví třásnokřídlí napadají drobné členovce. Sají na vajíčkách, larvách nebo drobném hmyzu. Za dusného počasí dochází u některých druhů k masovým náletům na kůži nebo do očí lidí i zvířat, kde sají pot nebo mízu a při větším napadení mohou vyvolávat alergické reakce. Druhy sající na kulturních rostlinách patří ke škůdcům. Při přemnožení sáním svého hostitele nejen oslabují, ale mnohdy přenášejí i různé virové nákazy, květní, pyložravé druhy opylují některé druhy rostlin.
Tykadla 6 - 9 článková. Křídla většinou úzká, někdy zkrácená nebo chybějí, přední jsou širší než zadní. Konec zadečku samice s kladélkem (OBR), u samce tupě zaoblený (OBR). V postembryonálním vývoji jsou dva klidové instary. U nás je podřád zastoupen dvěma čeleděmi a skoro dvěma sty druhy.
Příklady rodů či druhů:
Aeolothrips intermedius
Aeolothrips fasciatus - stuhatka páskovaná - je zástupcem dravých druhů. Napadá a vysává mšice, červce, roztoče a jiné druhy třásněnek. Měří 1 - 1,5 mm.
Čeleď zahrnuje asi dvě třetiny našich třásnokřídlých. Žijí na květech, listech a mladých výhoncích rostlin. Jsou vesměs býložraví a patří k nim většina škůdců.
Příklady rodů či druhů:
Aptinothrips, Chirothrips, Limothrips, Anophothrips, Odontothrips, Frankliniella, Taeniothrips, Thrips
Odontothrips confusus - třásněnka vojtěšková - 1,2 až 1,3 mm. Představitel početné skupiny velmi podobných druhů. Liší se utvářením chodidel a holení. Na šestém článku tykadel široce přisedlý smyslový čípek. Dospělý hmyz škodí na vojtěšce, larva přezimuje v zemi. Hojný v jižní Evropě, u nás v teplých oblastech.
Limothrips cerealium - třásněnka obilní - saje na obilí. samci jsou bezkřídlí, okřídlené samice za dusného počasí v pozdním létě často masově naletují na kůži, kde je láká pot.
Tykadla 7 - 8 článková. Oba páry křídel skoro stejné, široké a na konci zaoblené, někdy zkrácené nebo chybějí. Konec zadečku obou pohlaví trubičkovitý, na konci obrvený (OBR), kladélko chybí. V postembryonálním vývoji jsou tři klidová stadia. U nás je podřád zastoupen jednou čeledí a jedním stem druhů.
Žijí i pod kůrou stromů a živí se šťávami květů a mladých výhonků vyšších rostlin, sají i na houbách a řasách, některé jsou dravé.
Příklady rodů či druhů:
Haplothrios tritici - truběnka pšeničná - 1,4 až 1,5 mm. Od ostatních truběnek se liší uprostřed zaškrcenými křídly a 5 - 8 vmezeřenými třásněmi na zadním okraji předního křídla. Brvy na 9. článku zadečku kratší než trubička. Karmínové larvy žijí v klasech pšenice, přezimují v zemi. Dospělý hmyz žije na travinách kolem polí. Hojný škůdce pšenice.
Liothrips pragensis - truběnka pražská
Eurytrichothrips affinis - truběnka sosnová
Související odkazy:
- Znáte řád třásnokřídlí - Thysanoptera? (Test B2).
- Celkový přehled užité literatury.