Řád: střechatky (Megaloptera)
POČET DRUHŮ: Ve světě asi 300 druhů ve 2 čeledích; v ČR 2 druhy, 1 čeleď.
ČELEDI: Corydalidae (velestřechatkovití) a Sialidae (střechatkovití)
ZNAKY DOSPĚLCŮ: Ústní ústrojí kousací. Hrudní články jsou stejně velké a navzájem pohyblivé s často štítovitě zvětšenou předohrudí. Tělo málo sklerotizované a křehké. Nohy jsou běhavé, oba páry širokých tmavohnědých křídel s hustou žilnatinou jsou v klidu střechovitě složeny nad měkkým, značně pohyblivým zadečkem. Vláknitá tykadla, kladélko chybí.
ZNAKY LAREV: Vodní larvy mají kousací ústní ústrojí, zadeček se sedmi až osmi páry článkovitě uspořádaných tracheálních žaber a nepárovým paštětem.
VELIKOST: Středně velký až velký hmyz s rozpětím křídel 20 - 175 mm.
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ: Střechatky jsou nejstarobylejším řádem hmyzu s proměnou dokonalou (Holometabola). Vajíčka kladou na rostliny, skalní převisy nebo různé předměty nad vodou v hromadné snůšce zakryté tuhnoucím sekretem. Líhnoucí se larvy napadají přímo do vody nebo se do ní stahují. Vývoj larev trvá 1 - 5 let a 10 - 12 krát se svlékají. Kuklí se mimo vodu ve vlhké zemi; kukla je kousací (pupa dectica). Leží v kukelní komůrce nehluboko v půdě nebo pod kameny a hotový dospělec se před líhnutím prohrabává k povrchu.
STANOVIŠTĚ A POTRAVA DOSPĚLCŮ: Dospělí se vyskytují na jaře na vegetaci okolo stojatých a pomalu tekoucích vod. Vyskytují se od jara až do podzimu, ale žijí jen po krátkou dobu, protože kromě trochy květních šťáv nepřijímají žádnou jinou potravu. Přes den se většinou ukrývají v pobřežním porostu a oživují až za soumraku nebo za podmračných dní. Létají málo a jen na krátkou vzdálenost.
STANOVIŠTĚ A POTRAVA LAREV: Larvy se vyvíjejí ve vodě; jsou dravé. Živí se larvami hmyzu, červy a měkkýši. Mladé, aktivně plovající larvy žijí mezi vodními rostlinami, starší se zdržují na bahnitém dně často i ve značných hloubkách (až 16 m).
ROZŠÍŘENÍ: Kosmopolitní.
Zahrnují středně velké druhy se zakalenými křídly v klidu střechovitě složenými přes zadeček.
Příklady rodů či druhů:
Sialis flavilatera - střechatka obecná - je běžným druhem v okolí stojatých a mírně proudících vod. Dravé larvy s dvouletým vývojem žijí na bahnitém dně.
Zahrnují velké druhy zastoupené v Americe a v Asii. Na rozdíl od střechatek skládají křídla naplocho přes zadeček. Samci některých druhů mají mimořádně zvětšená, ale málo pohyblivá kusadla, která jsou pomocným orgánem při páření.
Příklady rodů či druhů:
Corydalus cornutus - velestřechatka rohatá - kusadla u samců přesahují polovinu délky těla. Dravé larvy žijí v prudkých tocích a přichytávají se na vodním rostlinstvu svazkem krátkých vláken na vychlípitelných váčcích břišní strany zadečku. Mají tříletý vývoj. V Americe jsou oblíbenou návnadou rybářů při lovu pstruhovitých ryb. Jsou totiž velmi odolné vůči mechanickému poškození díky velmi tvrdé kutikule, která odolá i stisku čelistí dravých ryb. Dospělci létají v noci, žijí jen krátkou dobu, protože nepřijímají potravu.
Související odkazy:
- Celkový přehled užité literatury.