Řád: kudlanky (Mantodea)
ZNAKY: Na první pohled je poznáme podle charakteristického loupeživého prvního páru noh, nápadně dlouhé často poněkud vztyčené předohrudi na kterou nasedá poměrně malá ale velice pohyblivá hlava. Kromě štětů vyrůstajících na 10. článku mají samci kratičké přívěsky zvané styli na 9. článku. Vyznačují se častou nepřítomností křídel u samic. Samce od samice rozlišíme podle počtu viditelných zadečkových článků. Pokud jich má sedm nebo více, je to samice, pokud jich je šest a méně, je to samec (některé vzácné, vesměs zemní druhy mohou však mít jen čtyři články).
VELIKOST: Od méně než 1 cm až do 25 cm.
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ: Samice se i v době rozmnožování chová k menšímu samci jako k jakékoli jiné kořisti. Proto se samec před kopulací velice pomalu a opatrně, často po několik hodin, přibližuje zezadu k samici a po kopulaci naopak velice rychle prchá z jejího dosahu. Někdy se ale přeci jen stává samec při pokusu o kopulaci obětí útoku samice. Vzhledem k tomu, že koordinační centrum pro kopulační pohyby leží převážně v posledním zadečkovém gangliu a že jeho činnost je naopak tlumena podjícnovou zauzlinou, může dojít k úspěšnému páření i v tom případě, kdy samice samce "uloví" a začne ho do hlavy požírat. Ukousnutí hlavy samce má totiž za následek neustálou činnost centra, vyvolávajícího spontánní činnost svaloviny ve smyslu kopulačních pohybů, umožňujích přenos spermatoforu.
Vajíčka jsou kladena do protáhlého kokonu - ootéky. Kokon je vytvořen ze sekretu přídatných žlaz pohlavních orgánů. Sekret tuhne na vzduchu v nahnědlou papírovitou hmotu. Na kokonu je patrné příčné proužkování, které vzniká postupným přidáváním jednotlivých vrstev sekretu. Každá vrstva vytváří komůrku, která je ještě dělena několika stěnami v buňky, z nichž každá obsahuje jedno vajíčko. Samice připevňují kokony na kameny, nebo na stonky či větve vegetace. Samice některých druhů hlídají kokony až do vylíhnutí nymf. Postembryonální vývoj, trvající např. u naší kudlanky 3 - 4 měsíce, je paurometabolie. 1. instar se líhne uzavřený v embryonální kutikule. Po několika nymfálních svlékáních (u naší kudlanky po 5 až 6), kudlanka dospívá. Nymfy se liší od imag, kromě velikosti a nevyvinutých křídel a vnějších pohlavních orgánů, i menším počtem tykadlových článků. Žijí obdobně jako imaga a v prvých instarech jsou predátory menšího, nepříliš sklerotizovaného hmyzu, např. mšic.
POTRAVA: Charakterizujícím projevem kudlanky je její dravost. Loví rozmanitý hmyz, nejčastěji saranče a mouchy. Také larvy jsou dravé.
FYLOGENEZE: Nejstarší kudlanky jsou známy z baltického jantaru.
POČET DRUHŮ: Kudlanky jsou rozšířeny v 1800 druzích v tropech a subtropech, v 8 čeledích. U nás jsou zastoupeny jediným ohroženým a chráněným druhem.
Příklady druhů:
Mantis religiosa - kudlanka nábožná - je jediným naším zastupcem kudlanek. Je 40 až 75 mm velká, samec je v podstatě menší než samice. Přední končetiny má přetvořeny v lapací orgán, jehož pomocí loví potravu - drobnější i větší hmyz, například mouchy, vosy, kobylky, saranče aj. Je velice teplomilná. Obývá výslunné travnaté stepi, na nichž se vyskytuje od srpna do podzimu. Ke kopulaci dochází v našich odmínkách v pozdním létě. Je běžné, že po kopulaci samice sežere samce. Klade vajíčka do velkých, až 40 mm dlouhých schránek (ootéky), které přilepuje na rostlinu. Vajíčka jsou v něm chráněna před zmrznutím. V kokonu bývá 100 - 300 vajec a jeho stavba trvá 4 - 5 hodin. Postembryonální vývoj trvá 3 - 4 měsíce; nejčastěji v průběhu května se líhne 1. instar, uzavřený ještě v embryonální kutikule. Po 5 - 6 nymfálních svlékáních (samice mají pravidelně o 1 svlékání více než samci) kudlanka dospívá. Kudlanka je chráněna zákonem. Rozšíření: Eurasie, Afrika, Austrálie, zavlečena do Severní Ameriky. U nás například na Pavlovských kopcích.
Eremiaphila typhon - kudlanka pouštní - je ukázkou pozemního druhu kudlanky. Jako většina pouštního hmyzu je čilá v noci, kdy teplota na povrchu písku klesne natolik, že dovoluje po něm pohyb. Na rozdíl od jiných kudlanek na svou hlavní kořist - mravence - nečíhá, nýbrž ji pronásleduje.
Související odkazy:
- Celkový přehled užité literatury.