Hmyz v zemědělství

"Dnes je možné na ochranu úrody použít velké množství chemikálií; je však docela dobře možné se bez nich obejít, požádáme-li o pomoc přírodu"

Ve stále větší míře se k boji proti škůdcům používá biologická obrana. Jde o vypuštění predátora, který se pak dále škůdci živí. Je třeba možné koupit si slunéčka sedmitečná a zlatoočka, aby pomohly zdolat přemnožení mšic. K dispozici se mnoho dalších rafinovaných predátorů, kteří umožňují kontrolovat širokou paletu škůdců.
Na této stránce se vás postupně seznámíme s některými škůdci hospodářských rostlin, avšak především s jejich predátory v kontextu biologické ochrany. Z části také zahrneme jiné možnosti biologického boje (odpuzující rostliny, rostlinné postřiky atpod.)

Podřád: křísi (Auchenorrhyncha)

Potrava křísů je bez výjimky rostlinná. Sají na rostoucích rostlinách, čímž škodí zejména tehdy, napadají - li užitkové druhy rostlin nebo dokonce kultury pěstované člověkem. Některé druhy jsou vázány na jediný druh (monofágové); sem patří nejvíce stromových (arborikolních) druhů, zejména z čeledi Cicadellidae apod. Jindy jsou vázané vývojem i potravou na určitý okruh rostlin, např. trávní druhy (oligofágové), jichž je velký počet. Určitá část může přijímat potravu bez rozdílu na nejrůznější vegetaci (polyfágové). Sáním spolu se mšicemi, plošticemi a jiným savým hmyzem ochuzují rostliny o živné látky, a tak brzdí jejich růst. Vstřikováním sekretů slinných žláz do místa vpichu je vyvoláno žloutnutí až fialovění pletiv, popř. nekrózy, odumírání pletiv. Sání křísů na růstových vrcholech vede k deformaci výhonků i listů. Tyto fytotoxémie jsou známy např. na révě vinné.

Zvlášť velkým nebezpečím je však přenos rostlinných virových onemocnění, jak je známe již téměř 80 let. Chorob tohoto druhu je celá řada a jejich přenašeči jsou dosti specifičtí. Uvedeme zde alespoň několik příkladů. V našich teplých oblastech se vyskytuje stolbur, způsobující u rajčat a tabáku bezsemennost a je přenášen např. žilnatkou vironosnou. Patří sem přenos kadeřavostí, mozaik a pruhovitostí nebo zakrslostí, bezsemenností a žloutenkových mozaik apod. Napadány bývají zahradní kultury, ovocné stormy, ale častěji polní porosty, např. obilovin. Napadené rostliny často vůbec nevytvoří stéblo. Např. u ovsa a ječmene byl u nás původce nalezen v druhu Javessela pellucida a choroba se objevila i v severní Evropě. Druhy rodů Psammotettix a Macrosteles napadají ozimy pšenice a přenášejí na ně pruhovitosti. Zdroje těchto virových chorob jsou často na trávách, např. v jílku Lolium, a z původních sídlišť se při jarní migraci zavlékají na pole.

Mechanika přenosu viru je často složitá. Virus mohou přenášet již larvy, jindy ho nasají a po určité inkubační době ho šíří dál imága, když mezitím dospějí. Někdy může být přenášen ihned po krátkodobém sání, pak jde o přímý mechanický přenos tzv. perzistentních virů, kdy virus přejde v těle křísa do slinných žláz a je po zbytek jeho života vstřikován se slinným sekretem při dalším sání potravy do dalších hostitelských rostlin v neomezeném počtu. Zdravé porosty mohou být postupně zamořeny i zcela malým počtem přenašečů (vektorů). Např. žilnatka vironosná je u nás i na Slovensku vzácná, ale choroba, kterou přenáší, je dosti rozšířená; je to již zmíněný stolbur.

Křísi u nás napadají nejen porosty obilí, brambor, řepy a pícnin, ale jsou jimi poškozovány také ovocné a okrasné stromy a keře i květiny a zelenina v zahradách, mohou se namnožit i ve skleníku.

Související odkazy:

• Celkový přehled užité literatury.